Rozhovor: Petr Špringr - Cesta od marketingového výzkumu k digitálu a UX

Článek původně publikován na Medium.com

V digitálním světě je UX výzkum klíčovým prvkem pro úspěch produktů a služeb. Měl jsem příležitost mluvit s Petrem Špringrem, zkušeným UX výzkumníkem s více než 15letou praxí, který nám přiblíží svou cestu od tradičního marketingového výzkumu až k modernímu UX výzkumu v digitálním prostředí.

Petře, mohl bys nám, prosím, říct na začátek něco o sobě?

Jsem výzkumník, dnes především UX výzkumník, s poměrně dlouhou praxí, už to bude 15 let. Letí to 😊. Kariéru jsem začal v klasickém marketingovém výzkumu v agentuře, což mi poskytlo silné základy pro současnou práci v UX. Umožnilo mi to poznat a pochopit široké spektrum metod a technik, učil jsem se od zkušených psychologů a sociologů. Za to jim patří dík, protože z těch základů těžím dodnes. Kdybych měl vypíchnout jednu věc, byl by to holistický přístup k řešení problému, schopnost vidět a analyzovat věci v širším kontextu. To je totiž dle mého soudu pro skvělé UX to nejcennější.

Co tě posunulo směrem k UX výzkumu?

Kolem roku 2010 se začal zvýšeně objevovat zájem o digitální produkty. Klienti začali více poptávat výzkumy digitálních prostředí, tehdy šlo především o weby a e-shopy. Zkoumali jsme jejich efektivitu, srozumitelnost a čím dál častěji i použitelnost. V agentuře, kde jsem pracoval, jsme navíc využívali tehdy poměrně unikátní metody jako Eye-tracking nebo Neuromarketing. Postupem času jsem si vybudoval silnou expertízu v digitálním výzkumu, což mě později přivedlo až k financím a práci pro velké korporace, konkrétně pro banky.

Můžeš popsat rozdíl mezi prací v agentuře a prací in-house?

V agentuře dostaneš jasné zadání od klienta s jednorázovým cílem — zjistit něco konkrétního. Nemáš však přímý dopad na implementaci výsledků ve firmě. Naopak in-house výzkumník má možnost více ovlivnit, jak se zjištění distribuují a implementují v rámci organizace. V agentuře je práce pestřejší a různorodější, což je vhodné pro ty, kteří nechtějí být omezováni stereotypy a chtějí se zapojit do různých projektů. In-house se naopak stáváte opravdovým profíkem v jedné oblasti, protože jste schopen kombinovat informace z výzkumů s interními daty firmy a netříštíte pozornost napříč business segmenty.

Máš nějakou srdcovku v UX výzkumu, co tě k němu přitahuje?

Ano, digitalizace mě opravdu baví. Vidím obrovský přínos v tom, jak digitální produkty zjednodušují život uživatelům. Je pro mě uspokojující pomáhat vytvářet rozhraní, která jsou intuitivní a přístupná pro všechny, včetně znevýhodněných skupin. Rád vidím, když dobře navržený digitální produkt pozitivně dopadá na uživatele, potažmo společnost jako celek.

Co pro tebe znamená "discovery" a jaké metody v tom používáš?

Discovery je pro mě alfou a omegou skvělého digitálního produktu, základem UX výzkumu. V rámci discovery potřebujete kombinovat kvalitativní i kvantitativní data, otevírá se vám paleta výzkumných metod. Jednoduše se tu jako výzkumník můžete parádně vydovádět 😊. Patří sem desk research, datová analýza, dotazníky, hloubkové rozhovory, skupinové diskuse i další specifické UX metody jako card sorting nebo tree testing. Metod je opravdu hodně, ale není to o metodách. Je to o správném porozumění trhu, potřebám uživatelů i stakeholderů. Metody by měly být jen pomocník, nikoli cíl. Často vidím, že si lidé myslí, že discovery je jen o několika rozhovorech s uživateli, to určitě není dostatečné. Je důležité získat komplexní pohled, hluboké porozumění.

Které metody používáš nejčastěji?

Snažím se vždy odrazit od dostupné datové analýzy, případně předešlých výzkumů. Zároveň se často dívám po řešeních konkurence. Když vidím, že pořád nevím, což se mi stává častěji, než bych chtěl, přichází na řadu primární výzkum. Nejčastěji používáme hloubkové rozhovory v mnoha podobách, v pozdějších fázích designového procesu pak konceptové a uživatelské testování. V ideálním případě bychom vždy měli výzkumně pokrýt celý designový proces, ale realita v bankovnictví často vede ke zkrátkám. To může vést k určitému stereotypu, kdy se využívají jen zažité techniky bez hlubšího zkoumání dalších možností a s tím spojenému vágnímu porozumění a v konečném důsledku i vágnímu designu.

Jaké výzvy v současné práci vidíš?

Největší výzvou je zapojení skutečných stakeholderů do výzkumu, nejen do samotného sběru dat, ale také do práce s výstupy. Ideálně by měli být zapojeni přímo do výzkumného procesu, aby pochopili potřeby uživatelů a mohli sami přicházet s řešeními. Další výzvou je efektivní sdílení a uchovávání znalostí, výzkumných insightů, což by mohly usnadnit nové technologie a AI nástroje.

Jak vidíš budoucnost nástrojů pro UX výzkum?

Moje představa je vytvářet komentované video výstupy, které by prezentovaly zjištění z výzkumu snadno pochopitelným i stravitelným způsobem širšímu publiku. To je výzva především pro velké firmy s hodně zainteresovanými týmy. Současné nástroje jako digitální whiteboardy jsou skvělé pro živé spolupráce, findings workshopy, ale když jde o sdílení poznatků s širším publikem, či jejich uchování v organizaci, jsou spíše nedostatečné. Video formát obsahující plně dynamické stimuly by mohl umožnit lepší pochopení a interakci s výstupy.

Používáš nějaké AI nástroje při výzkumu?

V mém případě zatím AI nepoužívám intenzivně, protože typicky pracuji s menšími objemy dat. Tedy vyjma transkriptů rozhovorů, ty už manuálně nedělám vůbec. Nicméně AI je nepochybně velmi užitečná pro analýzu větších textových dat a vytváření souhrnů z rozhovorů, což nám v budoucnu může výrazně pomoci.

Jaký poměr máš mezi remote a fyzickým výzkumem?

Preferuji osobní rozhovory, protože umožňují hlubší interakci a lepší porozumění uživatelům. Remote výzkum je efektivní pro širší populaci, ale osobní setkání přináší o něco více detailů a empatie. Snažím se najít rovnováhu a vyhýbat se dlouhým cestám za respondentem, pokud to není nezbytné.

Jaká doporučení bys dal studentům, kteří chtějí vstoupit do UX výzkumu?

První rada je: Nepovažovat UX výzkum jen za uživatelské testování. UX výzkum zahrnuje hluboké porozumění potřebám lidí, trhu a produktu v kontextu organizace.

Druhá rada je: Nebojte se mluvit s uživateli a klienty, abyste získali skutečné poznatky.

Třetí rada je: Správný mind set, chtít rozumět potřebám uživatelů, být jejich hlasem, chcete-li ambasadorem uvnitř organizace.

Dále doporučuji sledovat odborné zdroje jako Nielsen Norman Group, UX skupiny na LinkedInu nebo se účastnit networkingových akcí.

Kde čerpáš inspiraci a rozvíjíš své dovednosti?

Sleduji stránky jako Nielsen Norman Group, kde publikuji odborné články a trendy v UX výzkumu. Také mám v záložkách stránky s metodami od různých institucí, například 100metod KISKu MUNI. V Čechách je také aktivní UX komunita pořádající UX Monday a Research Tuesday, což je skvělé pro networking a sdílení zkušeností.

Petře, moc děkuji za rozhovor a vhledy do práce výzkumníka.

Autor: Tomáš Kamenec